Odkaz/Odkaz/odkaz

1/2 Itachi x Deidara

24. ledna 2014 v 19:38 | Lili Hatake
Dala bych vám semka okec, ale psala to Lil a ta mi bohužel k článkům neposílá okecy :DD, ale nějaký se pokusím vymyslet.
Okec *-*kawaii*-*: S tohoto článku mám dva pocity- jeden je jupí budu skákat do nebe a druhý- to už je konec první poloviny? *-*tvaří se nevěřícně*-* Mám celkem zmatek u konce: ( "Tak tobě se zachtělo...?" Itachi jen přikývl a ucítil jeho ústa na svých. Další dvoje se mu vpíjeli do šíje a postupovali níž.) *asi se bude muset zeptat autorky na to co tím myslela* Jinak se mi příběh líbý. *-*kawaiiovo*-* hodnocení spoluautorky je za 2 *známkuji jako ve škole*, ohledně té menší neschody.


"Už zase mise?!" Vzdychl podrážděně a podíval se na svého týmového partnera. Ten seděl naprosto bez hnutí. Přesně to se dalo čekat. Šéf ještě neskončil: "Půjdeš na tu misi s Itachim." Sasori překvapeně vzhlédl a zaprotestovsl: "Ale Deidara je můj partner..." Nestihl však větu dokončit, jelikož kolem proběhl Tobi a zakopl. Upadl šéfovi do klína. Deidara to se spokojeným úsměvem sledoval a stejně jako zbytek Akatsuki se začal řehtat Tobiho nešikovnosti. Šéf vypadal nejdřív zaskočeně, ale potom byl velmi, opravdu hodně, naštvaný. Seřval Tobíka a vyhodil ho z místnosti. Konan se hned začala o svého "miláčka" starat. "Není ti nic? Neublížil ti?" Pein naštvaně odfrkl, že mu nic není a zamyslel se. Itachi pokynul Deidarovi ať si jde zabalit. Sám se zvedl a vyrazil do svého pokoje. Deidara nelenil a balil si baťoh. Udělal si dostatečné zásoby jílu a při tom si prozpěvoval. Vyšel před sídlo a uviděl čekajícího Itachiho. Rozběhli se k Travnaté vesnici a rozhodli se splnit misi na 100%. Setmělo se a Itachi postavil stan. Deidara nezahálel a zapálil oheň. Potom se vydal pro vodu. Měl štěstí a za okamžik našel jezírko. Nabral vodu a umínil si, že se tu později vykoupe. Vydal se zpátky a nechal svého společníka uvařit jídlo. Snědli ho a Deidara si vzal první hlídku. Ze stanu slyšel pravidelné oddechování a nevěděl o žádném nebezpečí, které by je mohlo ohrozit. Vydal se k jezírku. Jakmile dorazil, tak se pátravě rozhlédl. Vydechl si. Nikdo ho nesledoval. Rychle si svlékl oblečení a skočil do vody. Byla překvapivě teplá. Udělal pár temp a zastavil se. Šlapal vodu, když v tom zaslechl prasknutí větvičky. Stuhl a pozorně sledoval okolí. Nachystal si jílové bombičky. Vyčkával. Objevil se... Itachi. Jeho určitě nečekal. Uvolnil se. Přítel se svlékl a skočil za Deidarou. Doplaval k němu a objal ho. Deidara se překvapeně usmál a svůdně pronesl: "Tak tobě se zachtělo...?" Itachi jen přikývl a ucítil jeho ústa na svých. Další dvoje se mu vpíjeli do šíje a postupovali níž. Deidara cítil Itachiho ruce blodící po všech zákoutích svého těla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Seiya Seiya | Web | 24. ledna 2014 v 22:38 | Reagovat

Vzpomněla jsem si na jméno! :D
Heh, povídka super, ohledně toho konce: Deidž má přeci ústa i na rukách, či? :) Povídka se mi moc líbí ^^ A pěkný design.

2 Kameko Kuroi Kameko Kuroi | 5. února 2014 v 23:12 | Reagovat

Hezký blog i všechny povídky...moc se mi tu líbí...^^

3 *-*kawaii*-* *-*kawaii*-* | E-mail | Web | 11. února 2014 v 10:31 | Reagovat

[2]: Arigato

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama