Odkaz/Odkaz/odkaz

Starý Dům 1.kapitola

28. března 2014 v 22:02 | Wenfy
Ohayo mina. Tak tady máte první kapitolu mojí povídky snad to nebude tak hrozný jak to vypadá.

Byl nádherný podzim. Seděl jsem v parku na lavičce a pozoroval letící ptáky. Záviděl jsem jim jejich volnost a ladnost se kterou se pohybují vzduchem. Zavřel jsem oči a představoval jsi že jsem jeden znich. Když jsem však otevřel oči přede mnou stál záhadný muž. Byl vysoký s dlouhými bílími vlasy a s pronikavě zelenými oči. Podíval jsem se na něj udiveně a chtěl jsem něco říct ale on se jen usmál a otočil se k odchodu. Koukal sem na něj dokud nezmizel za rohem.
Přišel jsem domu a okamžitě jsem sebou plácnul na postel. Nemohl jsem přestat myslet na toho divného muže co jsem dnes potkal v parku. Přetoči l jsem se na bok a chytil se za hlavu. Nechápal jsem proč na něj pořád myslím. Vstal jsem a šel do kuchyně si udělat šálek kafe. Když jsem však pomalím krokem došel do kuchyně někdo zazvonil. Nechápavě jsem se podíval směrem ke dveřím. Kdo to může být když tu zvonek zazvonil znovu. Vydal jsem se ke dveřím. Pomalu jsem otevřel dveře s doměním že to bude domácí která si zase zapoměla koupit cukr. Ale když jsem otevřel stál tam ten muž z parku. S otevřenou pusou jsem na něj zíral. Ten se však jen usmál a s klidným hlasem promluvil. Mohu dovnitř. Pomalu a nejistě jsem přikývnul.
Seděli jsme mlčky u šálku kávy když už bylo to ticho nesnesitelné s nejistotou jsem promluvil. Mohu se zeptat kdo jste. On se jen pousmál a zase s tím klidným tonem řekl. Moje jméno je Samuel. Trošku jsem se pousmál. Moc pěkné jméno já jsem.. Ani jsem nestihl doříct když tu Samuel prostě řekl já vím ty jsi Ritsuka. Vyvalil jsem oči a nechápavě na nej zhlédl. J-Jak to víš? Samuel se na mě jen podíval a řekl já o tobě vím skoro vše. Začal jsem litovat že jsem ho vůbec pouštěl dovnitř. Ale snažil jsem se to nedat najevo. Jak to myslíš že o mě víš skoro všechno. Samuel se na mě nechápavě podíval. Tvůj bratr ti o mě nic neřekl. Když jsem si spoměl na bratra posmutněl jsem. Víš Samueli můj bratr je už 2 roky mrtví. Samuel mě jen chytil za ruku a s litostí mi řekl že o tom vi a že jsem mu hrozně podobný. Já si to nemyslím on měl vždy upravené hnědé vlasy a byl mnohem vyšší než já. Moje vlasy jsou věčně rozježené ale barvu mám stejnou jako on. Oči mám modré zatož můj bratr je měl čistě hnědé.Ale o Samuelovi mi nikdy nic neřekl. Kouknul jsem se na něj a chtěl se ho zeptat odkud zná mého bratra ale neměl jsem na to sílu. Samuel se na mě podíval sundal svou ruku z mé a z náprsní kapsy vytáhl nějakou obálku a podal mi jí. Nevypadala nově ale přesto sem jí otevřel. Když jsem vytáhl dopis ruce se mi začali třást. To písmo jsem poznával. Podíval jsem se na Samuela který jen příkývl ať si to přečtu. Začal jsem číst. Když jsem dočet měl jsem pocit jako by do mě udeřil blesk. V dopise bylo že pokud se mu něco stane má se o mě Samuel postarat. Teprve těď jsem si uvědomoval že si byli dost blízcí. Samuel se koukal do zemně když na mě promluvil. Pochopím když se ti ke mně nebude chít Ritsko. Vypadal jako by čekal na rozsudek smrti bylo mi líto odmítnou tak jsem se pokusil usmát a řek jsem. Když ti to nebude vadit tak já se k tobě klidně nastěhuji. Samuel se usmál a zavelel. Tak si utíkej zbalit věci auto mám před domem a s domácí to vyřídím já. Ohromeně jsem na něj koukal ten se asi musel zbláznit. Když jsem si šel balit věci potichu jsem si povzdech. K čertu s mojí dobrotou tohle si ještě vypiju.
Když jsem vyšel ven spatřil jsem velké červené auto. Chvíli jsem na to jen tak tupě zíral když mi Samuel zničeho nic zaklepal na rameno. Leknutím jsem nadskočil tak že jsem málem spadnul kdyby mě Samuel nezachytil. Chvíli jsem na sebe jen tak koukali. Byl to jako spomalený záběr z nějakého filmu. Pak mě postavil a pocuhal mi vlasy promiň že jsem tě vylekal. Usmál se a pomohl mi s kufrem do auta.
Jeli jsme už skoro půl hodiny mlčky. Když tu Samuel promluvil. Už tam skoro jsme. Odbočil a jeli smě udržovanou lesní silničkou. Najednou se mezi stromy začal vynořovat starší dům. Vypadal staře ale ale zároveň úžasně. Zaparkoval blízko vchodu a vystoupil. Pořád jsem okouzleně seděl v autě když se před mími dveřmi objevil Samuel a zubil se od ucha k uchu. To chceš zůstat v tom autě napořád nebo co. Cuknul jsem sebou a jako by se nic nestalo jsem vystoupil. Došel jsem si pro kufr a šel jsem za Samuelem. Když otevřel domovní dveře zůstal jsem stát s otevřenou pusou. Bylo to tam jak na nějakém zámku. Křišťáloví lustr se houpal na vysokém stropě který byl zdobený užasnými malbami. Vysoké schodiště vedoucí na druhé patro kde se rozdělovalo do dvou směrů. Z toho okouslení mě vytrhlo až zabouchnutí dveří. Samuel se na mě kouknul a zeptal se mě jak se mi tu líbí. Kouknul jsem na něj jak kdyby to nebylo jasný ale stejnak sem mu odpověděl. Ty se mě ještě ptáš je to tady překrásné. Samuel se usmál jako by se mu právě hrozně ulevilo. Pojď za mnou Ritsuko ukážu ti tvůj pokoj.
Vyšli jsem schody do druhého poschodí. Šli jsme dlouhou chodbou skoro až nakonec. Zastavil se před bohatě řezanými dveřmi. Tady je tvůj pokoj. Vybal si zachvíli bude oběd tak přijď dolů. Stěmihle slovy se otočil a odešel. Opatrně jsem otevřel pokoj a nakouknul jsem dovnitř. Byl to nádherný a hlavně hodně prostorný pokoj. Vešel jsem opatrně dovnitř. Pořád jsem nemohl uvěřit že tohle je odteď můj pokoj. Odhodil jsem kufr a rozběh jsem se pokojem přímo k obrovské posteli na kterou jsem skočil a chvíli na ní zůstal ležet tak jak jsem dopadl. Po té chvíli jsem vstal a šel si vybalit věci. Zachvíli jsem byl hotoví neměl jsem moc věcí takže to netrvalo pomalu ani půl hodiny.
Vyšel jsem z pokoje a zamířil si to dolů jak mi řekl Samuel. Když jsem došel ke schodišti Samuel už stál pod ním a usmíval se. To si tak brzy hotoví Ritsuko . Jsem prostě rychlík zazubil jsem se na něj. Sice jsem ho moc neznal ale zdál se jako fajn člověk i když mě ze začátku trošku děsil. Seběhl jsem za ním dolů. On se jen usmíval a pokynul mi rukou ať jdu za ním. Došly jsem do velké síně kde už byl prostřený stůl. Snažil jsem nevypadat užasle ale asi se mi to moc nepovedlo protože se Samuel jen usmál. Na tohle si budeš muset zvykat nebo chceš být takhle užaslí nad kažou věcí kterou tady uvidíš? Oklepal jsem se a zamračil se. Jen mě to překvapilo nejsem na tohle zvyklí. Samuel mě jen pocuchal vlasy a řekl. Já vím že nejsi ale doufám že si na to brzy zvykneš. Mrknul na mě a posadil mě vedle sebe.

Když jsme dojedli byl jsem celkem utahaný. Popřál jsem mu dobrou noc a šel si lehnout. Když jsem došel do pokoje plácnul jsem sebou na postel ale spánek se mi vyhýbal i přesto že jsem byl unavený. Dneska se toho stalo tolik že jsem na to nemohl přestat myslet. Hlavně nad Samuelem jeho oči mě fascinují tak pronikavě zelené oči jsem ještě neviděl. Najednou jsem si uvědomil o čem to přemýšlím a zastyděl jsem se vzal jsem polštář a přitiskl si ho na obličej abych skryl svoje rozpaky které na mě tak náhle dopadli. Když tu najednou mi někdo ten polštář z tváře sundal. Byl to Samuel. Zrudnul jsem ještě víc než jsem byl rychle jsem se otočil na bok. " Děje se něco Samueli" Ucítil jsem jeho ruku na jak mi odhrnuje vlasy z čela. "To bych se měl spíš ptát já" Otočil jsem se zpátky na něj a podíval se mu do usměvavé tváře "ne nic se neděje" Nechci aby věděl nad čím jsem to přemýšlel. Přece jen jsem ho teď poznal a navíc to byl jen chvilkoví zkrat který mi proběhl hlavou nic víc to nebylo. Ne nemohlo to bej nic nic jiného než chvilkoví zkrat. Sedl si vedle mě na postel a začal mi cuchat vlasy srdce se mi rozbušilo jak kostelní zvon. Co to semnou dneska je ? "Nevím co si myslet když tě tady najdu s polštářem přitisknutým na obličeji to si se chtěl udusit" Nejistě jsem se tomu zasmál "proč bych to dělal jen se mi tak lépe přemýšlí" On se na mě jen se zájmem podíval " o čem si přemýšlel" Zrudnul jsem "no o všem možným" Nemůžu mu to říct to je nesmysl co by si pak o mě pomyslel. Samuel se na mě jen upřeně díval seděl tak nehybně a vyrovnaně "dobře když to říkáš ale měl by si jít spát už je docela pozdě" Byl jsem v rozpacích radši jsem odvrátil pohled " jo už jsem stejně chtěl spát" Samuel se zvednul a už odcházel když tu najednou se zastavil a podíval se na mě " a málem bych zapomněl" Přistoupil ke mně a chytil mě za bradu a přitáhl si můj obličej blíž ke svému "dobrou noc" řekl a pak mě políbil. Strnul jsem překvapením. Když se odtáhl a odcházel nevěřícně jsem na něj koukal. Co to mělo znamenat nezmohl jsem ale na to abych se ho zeptal. Když se za ním zabouchli dveře upadl jsem na postel jako omráčený. C-co to mělo znamenat vždyť jsem oba muži a navíc se ani neznáme ale abych se přiznal líbilo se mi to. Cože počkat co to plácám já nejsem na kluky v žádném případě to je nemožný! Zabořil jsem obličej zpátky do polštáře. Co se to semnou děje? Konečně jsem se trošku uvolnil ale pořád jsem cítil nepřirozené teplo tam kde se mě Samuel dotýkal a největší žár byl tam kde se mě dotýkali jeho rty. Když se mi konečně podařilo usnout zdál se mi divný sen. Byl jsem v rozkvetlé zahradě kde byla cítit silná vůně nejrůznějších květin. Když tu náhle jsem uslyšel Samuelův hlas. Otočil jsem se na něj a podíval jsem se mu do jeho kouzelně zelených očí. Naprosto jsem se jimi nechal unést. Pomalu přistoupil ke mně a chytil mě za bradu. Srdce se mi rozbušilo tak že jsem myslel že víc už to nepůjde. Pomalu se ke mně nahnul a zlehka mě políbil nebránil jsem se jen jsme si ho k sobě ještě víc přitiskl. Jeho rty se oddělili pomalu od těch mích a přesunuli k uchu a potichu zašeptal. Miluju tě Ritsuko. Já jsem ho jen pevně objal a zopakoval jeho větu. Hned po téhle scéně jsem se probudil a zhluboka jsem dýchal. Co to mám proboha za sny! Náhle se otevřeli dveře a v nich stál usměvaví Samule "už jsi vzhůrů" Leknutím jsem nadskočil když jsem slyšel jeho hlas "J-Jo jsem" vykoktal jsem a otočil se abych mi neviděl do tváře. Bylo mi tak trapně i když nevím proč nemohl přece vědět co se mi zdálo. Ale i přesto jsem se na něj nedokázal podívat. "Zachvíli je snídaně tak tam zachvíli přijdi ano" Neřekl jsem nic jen jsem chabě přikývl. Slyšel jsem jak se zabouchli dveře. Povzdechl jsem si a začal se převlékat když tu do pokoje bez zaklepání nebo jakékoli zdvořilosti vletěl Samuel. Když uviděl že jsem skoro celí nahý okamžitě se otočil "promiň nevěděl jsem že se převlékáš" zrudnul jsem " to je dobrý jen příště zkus zaklepat" Navlék jsem na sebe rychle nějaké oblečení "už se můžeš otočit" jen jak jsem to dořekl otočil se a okamžitě šel ke mně. Šel ke mně tak blízko až jsem skoro myslel že mě chce zase políbit ale nestalo se tentokrát mě jen pevně objal a rukou mi zajel do vlasů. Byl jsem jak na trní nevěděl jsem co mám dělat. Pokusil jsem se ze sebe aspoň něco vykoktat "C-co to děláš Samueli" On si mě jen přitiskl ještě víc " Jen jsem se přišel ujistit že na mě nejsi naštvaný" Pracně jsem se od něj odtáhnul a zadíval jsem se mu do jeho kouzelných zelených očí "proč bych měl" Samuel se na mě podíval "za ten včerejší polibek" Málem bych na něj pro ten sen zapoměl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama